Takhle si ho užíval náš nový ředitel - Jirka Doubrava ;-)
"Tento víkend jsem měl chuť pokračovat v již minulý víkend započaté skalní sezoně, ale odrazovaly mě venkovní teploty a vrstva nového sněhu. Co s tím?
Padaly návrhy - ledy v Krkonoších nebo dokonce stěna. Ledy jsem odpískal, přeci nebudu mrznout v -30°C, když už jsem naladěný na jaro. Ranní procházka se psem v prosluněném lese za barákem mě ale zviklala. Původní plán jablonecké stěny se nakonec okamžitě zhroutil po jedné sms od Jirky H., zda bych neměl na půl dne čas. SMS dala SMS a plán byl na světě.
Projít se po Srázech a případně něco vylézt.
Ale co? Třeba Údolní komín na Sviňák. No to je blbost!! Ale o to víc mě to láká. Zavolám ještě Rendovi, ať si přebalí bágl ze stěny na Jizerky a že ho okolo 12. vyzvedávám. Tak se i stalo. Za chvíli parkujeme u Jirky v Oldřichově a za cca 30 min jsme pod Sviňákem. Zde už sluníčko zdaleka nemělo takovou sílu jako ráno se psem a navíc tu docela fičí. Zkrátka zima jak v Rusku!! Pocitovka tak -10 °C možná víc. Když jsem viděl náš cíl, vůbec se mi do toho nechtělo. Vyštval jsem Jirku!
Mráz si vybral svou daň, a to jsem se ještě měl zbavit pamírské péřovky a mé slabší péřovky... Nakonec to šlo. Při lezení mi stačila jen mikina Tonale a vesta Attack, dole jsme měl mé oblíbené Cascade light. Jirka mi dobře poradil jít do komína levou stranou, byla tam jedna dobrá žába na levou pak pěst pod friendem. Pak už jen lokty a kolena. Komín byl nepříjemný a navíc čím déle jsem lezl tím méně jsem cítil nohy od kotníků dolů. Díky tomu jsem se do něj víc cpal. To však dělalo postup nahoru o to obtížnější. Nakonec jsem se ale nějak nahoru vydrápal. Nohy mi v lezkách zmrzly tak, že jsem na nich nemohl ani stát. Zachránil mě Renda, který mi po laně poslal pohorky. Když jsem se prohlédl k mému milému překvapení jsem zjistitl, že i přes rvaní se komínem zůstaly hadry i kůže pod nimi bez úhony. Zkrátka materiál je materiál. Jirka postupoval relativně rychle. Když se jeho kebule zjevila na vrcholu zvolal… "tomu se říká Iserporno”. Nemohl jsem nic než souhlasit. Na vrcholu jsme si rychle potřásli rukama, jeden z cílů je odškrtnut, a rychle pryč do závětří. Jakákoli další snaha o lezení již nebyla podpořena morálem a tak mažeme zpátky domů... Doporučuji cestu pro ty, kteří mají rádi úzké vytlačující komíny…Jak se říká: zážitek nemusí být hezký, ale intenzivní."
No, hned bych si to taky dal :-D.
S pozdravem J.J.D.