Reprezentant ČR v lezení na obtížnost a boulderingu. Člen D.A. test teamu.
Představujeme Vám Honzu Kendíka - nejmladšího člena našeho test teamu. Reprezentanta ČR v lezení na obtížnost a boulderingu.
- Mohl by ses pro začátek trochu představit?
Ahoj, jmenuju se
Honza Kendík, žiju v Liberci, kde také studuju na místní průmyslovce obor
průmyslová elektrotechnika, výkonová elektronika a řídící systémy.
Již 10-11 let se
věnuju lezení, ale těch prvních pár let bylo jen takové občasné popolézání s
taťkou, který mě k tomuto sportu přivedl.
Aktivnímu sportovnímu lezení na obtížnost
potažmo tréninku se věnuju přibližně 5 let.
Trénuji v týmu HO
komorní výtah, pod taktovkou Elišky Karešové, které s našimi tréninky pomáhá
Jakub Jedlička, oběma jsem moc vděčný za to jaké výkonnostní pokroky dělám.
Trénink mám
nejčastěji na Lezecké stěně, kterou vlastní katedra tělesné výchovy TUL, ale
poslední dobou je často zařazen trénink na nově postavené bouldrovce u Elišky
na zahradě, tím pádem mám celkem všestrannou přípravu
- Co považuješ za svůj největší lezecký úspěch?
Mezi mé největší dosavadní úspěchy patří to že
jsem již čtvrtým rokem součástí českého reprezentačního výběru v lezení na
obtížnost.
- Tvé lezecké plány na nadcházející sezónu?
V sezóně 2016 jsem chtěl vylézt své první 8a, což se povedlo! Nakonec tam padly 2 cesty této obtížnosti! Bylo to v italském Arcu, v Massone. Cesty "
Incantesimo" a "Colodri Este".
Takže by bylo fajn to v nové sezóně zase trochu posunout, ale hlavně chci být zdravý a bavit se lezením. Lezení je pro mne hlavně o radosti, čísla mám až na druhém místě.
- Kde myslíš, že se ti to povede?
Kde ti to sedí nejvíc?
Arco mi dost sedí, navíc tam jezdím poměrně často a mám tam svá první 8 áčka. Taky se mi dobře leze v Ospu. A co se týká umělých stěn. tak nejvíce mi sedí asi stěna v Chocni a stěna
Smíchoff. Ze zahraničních stěn mám rád stěnu v Imstu.
- Když už zmiňuješ tu radost, tak kde lezeš radši? Venku na
skalách nebo jsi zarytý závoďák a rád se nadýcháš čerstvého mága někde vevnitř?
Mágo sice rád mám, ale raději samozřejmě
vyjedu na skály.
- Co materiál? Jaký ti vyhovuje nejvíc (vápno, žula ,
písek...)?
Nejraději lezu na
vápně, kde se nemusím bát, že mi nějaký chyt náhodou zůstane v ruce.
- Co písek? (je to dost specifické lezení – morál atd...)
Máš to rád?
Vzhledem k tomu
že na písku začalo mé lezecké počínaní, tak je to moje srdcovka a na písku lezu
velmi rád. Co se týče morálu, tak si myslím, že jsem na tom dobře. Občas si
také říkám, že mě ten strach z pětimetrového pádu do smyčky baví, ale tyto
myšlenky se mi hlavou samozřejmě honí jen když stojím na zemi. Když jsme u toho
morálu, tak největší rezervy jsem viděl asi v cestě
O Sole Mio v závěrečném
rajbasu.
- A když jsme u toho písku, tak
nesmí chybět otázka ohledně mága :-D. Ano / ne? Jak?
To je docela kontroverzní a nechci aby na mě byla uvalena jakási vlna
kritiky, ale mě vyhovovalo starší pravidlo, že na písku se mohlo mágovat až od
obtížnosti IXb výš. Někdy ale na písku vídám stopy po maglajzu i v cestách
obtížností jako jsou VI nebo VII… A to mi rozhodně správné nepřijde
- A co lezení v HORÁCH a VÍCEDÉLKOVÉ lezení?
Mám za sebou jednu
pro mě dost hodnotnou vícedélku - desetidélková
cesta v Arcu,
Via Festival za 7c A0. Jinak mě vícedélky moc nebaví a ani
nelákají.
- A jak jde vlastně závodní lezení dohromady se skalním
lezením? Slyšel jsem, že se prý na skalách slábne?
To že se na skalách slábne bych neřekl, ale samozřejmě
když jsi na skalách, tak nepolezeš jako na tréninku intervaly nebo dvaceti
minutová kolečka. Tudíž asi tělo vyskočí z toho drilu, kterým prochází v trénincích
a když potom přijedete zpět na stěnu, tak už nejste moc zvyklí na ten stěnový
stereotyp dodržování barev a moct lézt jen po určitých chytech.
- Jaké jsou tvé nejoblíbenější lezecké oblasti? České i
zahraniční? A proč je máš tak rád?
Z česka mám asi nejraději pískovcové oblasti
v okolí Děčína jako jsou Tísá, Ostrov atd.. A ze zahraničí momentálně vede Arco a Osp, kde je nádherné jak zázemí tak i lezení.
- Jaké jsou tvé oblíbené lezečky? Nemusí to být jen jedny?
Kdyby mi tato otázka byla položena cca před
dvěma lety, tak bych bez váhání řekl že vše od firmy FiveTen a ostatní bych
hanlivě pomluvil, ale v poslední době mi sedí snad všechny lezečky které
mi rodiče zaplatí (vše od Ocúnů až po Scarpy).
- Máš nějaký životní vzor? Klidně
může být i nelezecký.
Žádný
zvláštní vzor nemám, samozřejmě že si řeknu „
chci jednou lézt jako Sharma“ nebo
„
chtěl bych být tak vzdělaný jako Niels Bohr“, ale nechci se vázat na nějaký
vzor, radši se soustředím sám na sebe.
- A co vlastně děláš, když nelezeš nebo když zrovna nejsi ve
škole?
Buď je to něco jako běhání nebo lehké posilování mimo trénink. A občas si zahraju nějakou tu počítačovou hru.
- Řešíš nějak životosprávu? Máš speciální stravu? Hlídáš se
nějak? A co alkohol – alespoň na morál si dáš?
Poslední dobou si
stravu hlídám, ale tím stylem že se snažím nejíst tolik sladké či mastné jídlo.
Alkoholu se neštítím, ale přijde mi to zbytečné..
- Jak ti vyhovuje naše oblečení?
Vaše věci jsou úplně nejvíc nejlepší! Né, teď vážně...nejčastěji lezu v kalhotách
JOSHUA, u kterých se mi líbí jejich vzhled a taky to, že je děláte v hodně barvách. Sedí mi bez problémů. A pak lezu hodně v kraťasech
CRUISE, které sice asi nejsou určené k lezení, ale mě se v nich leze skvěle. Hlavně v teplejších dnech ocením lehkost a prodyšnost materiálu. Jo, taky mám rád jedny šortky, které mají na boku nohavice zip a dá se z nich udělat sukně :-D. S tím je na tréninku vždy spoustu legrace :-D. (
Pozn. jedná se o šortky TRIP) Na to, jak jsou tenký toho hrozně moc vydrží. To nechápu. A když potřebuju být v teple, třeba při čekání v izolaci, tak nosím mikinu
GAVIA.
- A co budoucnost? Jak to vidíš dál? Lezecká i
nelezecká...co škola a nebo třeba zaměstnání. Máš představu?
V lezení chci
rozhodně pokračovat. V otázce dalšího studia mám celkem jasno, ale to je
samozřejmě odvislé na tom co mě bude bavit na konci střední. Dál bych rád
studoval matematiku.